Centrum Nového Žižkova

Project data:
Architects: gutgut | Partners: ov architekti, LABAK | Authors: Lukáš Kordík, Štefan Polakovič, Jiří Opočenský, Štěpán Valouch | Project team: David Balajka, Romana Bedrunková, Luboš Doboczi, Magdalena Havlová, Filip, Hečko, Martin Hložka, Samuel Kadák, Jakub Neumann, Františka Podzimková, Barbara Rek, Jan Stibral, Simona Tothová, Tomáš Vrtek | Location: Praha, Czech Republic | Status: Competition | Client: Private | Gross floor area: 118.093 sqm | Project date: 2019 | Credits: gutgut

Navržený bytový soubor vychází z tradičního činžovního domu. Je složený z jednotlivých domů, které spolu vytváří SUPER-BLOK. Návrh transformuje kvality tradiční žižkovské blokové zástavby do intenzivního výškového prostorového uspořádání. Dům přispěje k vytvoření nového centra Žižkova na křížení městských bulvárů. Stavba doplní horizont města a posílí vznik lokálního centra s novým typem veřejného prostoru. Výhodou navržené struktury je komfortní bydlení s širokými rozhledy bez pocitu stísněnosti a sevření s průhledy na otevřené nebe. Blok zároveň chrání vnitřní dvůr, ve kterém vytváří jedinečné prostředí komponovaného parku.
Urbanismus
Bydlení navrhujeme umístit do „super-bloku“ nového typu bydlení počátku 21. století. Kontext místa, tedy rozhraní typické blokové zástavby Žižkova a Vinohrad 19. a 20. století a rozvojového území Nákladového nádraží pro super-blok vytváří vhodné podmínky. Měřítko místa překračuje tradiční městskou strukturu, rozloha Olšanských hřbitovů, dlouhá budova Nákladového nádraží, a výškové stavby Central Parku a Tower parku překračují měřítko běžné ulice.
Je možné umístit na nárožní parcelu Olšanských hřbitovů výškovou stavbu?
Město se rozvíjí od svého středu. Morfologie terénu definuje pražskou kotlinu lemovanou jednotlivými vrchy, které vytváří horizont města. Pražský hrad lze chápat jako těžiště nebo střed, od kterého se vrství jednotlivé části města se svými dominantami. Zástavba se zvyšuje od historického Starého města uzavřené do historické hradby, přes blokovou zástavbu Nového města až k výškovým stavbám na horizontu. Pankrác je lokací s nejhustším osazením budov, ostatní výškové budovy vystupují na horizontu jako solitérní body, které pomáhají definovat místa ve svém bližším okolí a definují i svou polohu v rámci města. Budova dnešního Cetin je v Praze takovou dominantou, značkou, zapamatovatelným bodem. Jsme přesvědčení, že je možné namísto této budovy postavit značku novou. Navrhujeme komponovanou figuru subtilních věží, která definuje jedno ze čtyř nároží Olšanského hřbitova a křížení městských tříd Olšanská – Jana Želivského.
Bydlení v bloku nabízí několik výrazných kvalit. Budovy vytváří uliční čáru, pomáhají definovat rozpadlou atmosféru ulice Olšanské. Do ulice Želivského přináší jasné rozhraní zastavěného klínu mezi Vítkovem a hřbitovy. Obchodní parter vnější i vnitřní zapojuje stavbu do struktury města.
Jednou z kvalit navrženého vnitrobloku je jeho rozměr. Vzdálenost protilehlých fasád nabízí široké výhledy a atraktivitu bytům, které jsou orientovány do vnitřního prostředí s výhled na širokou oblohu. Středem bloku je navržena veřejná cesta a pět hlavních propojení s okolními ulicemi. Cílem je zapojení velké stavby do života města. Diagonální propojení napříč blokem je vedeno po mostě, který může být iniciátorem a atrakcí. Vnitroblok se stává součástí města, klidným prostorem s kavárnami a hřišti, který zachovává i soukromí jeho obyvatel.
Koncept městské
krajiny – veřejné prostory

Řešené území se nachází v lokalitě kde nastává výrazná změna funkcí a z toho vyplývající změna formy městské struktury. Země ve městě by neměla být opomenuta. V našem případě navrhované domy vytvářejí polyfunkční blok. Nově vzniklý dvůr s odkazem na původní strukturu v nové měřítku. Vzniká tak prostor přemýšlet nad prostorovými možnostmi veřejného prostoru a funkčním obsahem dvora s regulovaným přístupem.
Zásadními východisky se staly znalosti o dostupnosti okolních parků a prvků funkční zeleně. Prostorové možnosti a podmínky navázání krajinných úprav na rostly terén.
Dvůr parkem
Okolní parky jsou sice v časově pohodlné dostupnosti, ale jejich přístup není jednoduchý z hlediska relativní bezpečnosti pro mladší věkové kategorie. Rozloha vnitřního dvora nám umožňuje při řešení nahlížet na prostor jako na lokální park. Takto nastaveným konceptem může vzniknout poměrně unikátní vztah tohoto typu zástavby. Vztah bytového domu s parkem přes aktivní parter. Funkční náplň navrhujeme tak aby pokryla nároky všech věkových kategorií a citlivě reagovala na přítomnost obytné funkce. Hlavním cílem se stává vytvoření prostoru pro tvorbu a podporování společenských vztahů. Prostoru, ve kterém zapomeneme na digitalizaci těchto vztahů a důležitým se stane fyzická přítomnost a fyzický kontakt.
Park nebo zahrada
Konstrukční podmínky pod úrovní dvora vytvářejí limity. Toto omezení neomlouvá lokální výsadbou vzrostlých stromů na úkor ztráty parkovacích míst. Vnímáme je jako argument pro uplatnění kultivarů, které budou schopné snášet prostorová omezení v oblasti kořenových soustav. V rámci dvora nakládáme s mozaikou tvarů, výšek a rozestupů. Vznikne tak kompozice výrazné zahradní země v lidské měřítku netradiční, ale možná právě proto ojedinělé. V rámci dvora budou zastoupeny druhy ve více-kmenné formě jako jírovec, okrasná jabloň, sloupovité formě habr a dub a v tvarované formě magnolie, lípa, platan, buk, javor a ptačí zob.
Výsadba kolem obytného souboru je řešena naopak střídmě a v duchu městské zeleně. Zastoupeny jsou druhy jako platan, topol, jerlín a jasan. Návrh řeší vodo-zádržné opatření vzhledem k rozlohu zástavby v rámci dvora a také na plochách po obvodu bloku.
 

Previous / Next

Category:
Date:
Back To Top
a

Display your work in a bold & confident manner. Sometimes it’s easy for your creativity to stand out from the crowd.

Social